|
|
3D analýza rychlých opakovaných pohybů při spasticitě
Hradecká, Marie ; Hojková, Klára (vedoucí práce) ; Honzátková, Lenka (oponent)
Spasticita je projevem poruchy centrálního motoneuronu, příčinou poruchy může být například trauma, ischemie, hemoragie, zánět či nádor. I v současné době je těžké definovat patofyziologické mechanizmy spasticity, a stejně tak i stanovit léčbu. Cílem této práce bylo ověření bezprostředního a dlouhodobého efektu cvičení rychlých opakovaných pohybů na délku kroku u postižené dolní končetiny při spastické paréze. Teoretická část se věnuje shrnutí poznatků o syndromu centrálního motoneuronu, vyšetření a jeho léčbě. Praktická část zahrnuje vyšetření a zhodnocení efektu cvičení rychlých opakovaných pohybů pomocí 3D kinematické analýzy a dotazníku.
|
|
|
Kineziologické změny nohou při nošení barefoot bot
Vondrášková, Anna ; Tolar, Jan (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možným vlivem nošení barefoot bot na kineziologické a kinetické parametry chůze. V teoretické části je stručně popsaná anatomie lidské nohy, nožní klenby a pohyby nohy. Dále je zde popsána kineziologie chůze. Teoretická část se také zabývá problematikou chůze v barefoot botách a vysvětlením základních parametrů barefoot bot. Nakonec jsou shrnuty výsledky již proběhlých studií zaměřených na tuto problematiku. V praktické části jsme se věnovali vlastnímu výzkumu zaměřenému na vybrané parametry chůze, které mohou být nošením barefoot bot ovlivněné. Měření probíhalo na dvou skupinách probandů, každá po 6 testovaných osobách, z nichž jedna nosí barefoot boty místo běžných bot a druhá nenosila barefoot boty nikdy. Data byla naměřena na přístroji Zebris FDM pomocí analýzy chůze. Výsledky byly následně porovnávány mezi oběma skupinami probandů. Měřeny a hodnoceny byly tyto parametry chůze: délka kroku, maximální tlak na jednotlivé části nohy během chůze a doba kontaktu jednotlivých částí nohy s podložkou. Výsledné hodnoty ukázaly trend především v zatížení nohy, a to ve smyslu vyššího tlaku hlavně na oblast přednoží. Také doba kontaktu s podložkou vykázala změny, a to ve smyslu zkrácení této doby při nošení barefoot bot. Vzhledem k tomu, že většina dosud proběhlých studií se...
|
|
|
Výběr délky kroku v metodách spádových směrů
Moravová, Adéla ; Tichý, Petr (vedoucí práce) ; Vlasák, Miloslav (oponent)
V této práci se zabýváme optimalizaèními spádovými metodami používajícími rùzné techniky pro volbu vhodné délky kroku, jež jsou založeny na hledání přibližného minima funkce v daném směru. Uva¾ujeme tři podmínky na volbu délky kroku (Armijovu, Goldsteinovu a Wolfeho) a čtyři spádové metody (metodu nejvìtšího spádu, Newtonovu metodu, kvazinewtonovu metodu BFGS a metodu sdružených gradientù). Rozebíráme a diskutujeme jejich konvergenèní vlastnosti a poukazujeme na výhody a nevýhody metod. Nakonec tyto metody testujeme numericky v prostředí GNU Octave na třech funkcích s rùzným počtem proměnných. 1
|
|
|
Analýza stoje a chůze s využitím ZEBRIS FDM-T systému u pacientů se skoliózou
Bulánová, Kateřina ; Lepšíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Opálková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou stoje a chůze u pacientů se skoliózou. V teoretické části práce jsou shrnuty současné poznatky o skolióze, její rozdělení, etiologie, patogeneze a rizikové faktory progrese křivky. Dále jsou zde rozebrány nejčastější změny stereotypu stoje a chůze u pacientů se skoliózou a jejich příčiny. Cílem praktické části bylo zjistit rozdíl mezi jednotlivými parametry chůze u experimentální skupiny pacientů se skoliózou a kontrolní skupiny zdravých jedinců. Vyšetření bylo provedeno metodou dynamické plantografie s využitím přístroje Zebris FDM-T System. Pro výzkum bylo vybráno 19 probandů se skoliózou ve věku 8-19 let a 19 ortopedicky zdravých probandů odpovídajícího věkového rozložení jako kontrolní skupina. Výsledky neprokázaly žádný statisticky signifikantní rozdíl na hladině významnosti p=0,05. Přesto byly mezi oběma skupinami zřetelné rozdíly, které vypovídaly o větších asymetriích ve stereotypu stoje a chůze u skupiny pacientů se skoliózou. Vzhledem k tomu, že ani v odborné literatuře nepanují shodné názory na tuto problematiku, bude pro exaktní zhodnocení vlivu skoliózy na stereotyp stoje a chůze pravděpodobně třeba dalších výzkumů.
|
|
|
Závislost parametrů lokomoce na tělesné výšce dospělé osoby.
Maštalková, Petra ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Goldmann, Tomáš (oponent)
Název: Závislost parametrů lokomoce na tělesné výšce dospělé osoby Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, jak se mění parametry chůze v závislosti na tělesné výšce osoby. Dalším cílem je porovnat tyto parametry mezi skupinou mužů a žen. Metody: Tato práce má povahu deskriptivně - asociačního výzkumu. V praktické části byla použita metoda komparace lokomočního projevu osob. Jako objektivizační metoda byla zvolena 3D kinematická analýza chůze, která byla provedena systémem Qualisys. Výsledky: Bylo zjištěno, že závislosti na výšce osoby podléhá délka kroku, rotace pánve, flexe předního kolene, frekvence a rychlost chůze. Této závislosti naopak nepodléhá úhel mezi femury a flexe zadního kolene. Dále bylo zjištěno, že hodnoty parametrů, které mezi probandy vykazují nejvyšší míru variability dosahují poměrně nízkých úhlových hodnot. Mezi tyto parametry patří úhel rotace pánve a úhel flexe předního kolene. Opačné vlastnosti pak vykazuje velikost úhlu mezi femury, který dosahuje nejvyšší hodnoty, ale má jednoznačně nejnižší míru variability. Klíčová slova: chůze, délka kroku, fáze dvojí opory, tělesná výška
|
|
|
Vliv jezdce na délku kroku u koně
VRABČEKOVÁ, Monika
Mechanika pohybu je jedním z výkonnostních ukazatelů u koní. Je ovlivněna vlivy vnitřními a vnějšími. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem úrovně jezdce na délku kroku u koní v kroku a v klusu. Do pokusu bylo zapojeno 5 koní různých plemen ze ZF JU v Českých Budějovicích a 4 jezdci různé pokročilosti (začátečník, mírně pokročilý, pokročilý a sportovní jezdec). Pomocí videozáznamů byly testovány tyto parametry: rychlost chodu, délka kroku, výška zvednutí levé přední a levé zadní končetiny, úhel nosu se zemí a úhel v ganaších v kroku i v klusu. Měřením byl dokázán statisticky vysoce významný vliv jezdecké úrovně a schopnosti jezdce na mechaniku pohybu koně, a to nejvíce u výšky zvednutí končetin, délky kroku a rychlosti. S rostoucí úrovní jezdce se rychlost chodů a výška zvednutí končetin zvyšovaly, délka kroků se prodlužovala. Úhel nosu se s rostoucí úrovní jezdce blížil hodnotě 90° a hodnota úhlu v ganaších se s rostoucí úrovní jezdce snižovala. Největší rozdíly byly zjištěny mezi začátečníkem a sportovním jezdcem v klusu. Rozdíly v kroku byly menší než v klusu, ale stále vykazovaly stejný trend. Vliv jezdce na mechaniku pohybu je podle zjištěných výsledků velmi významný. Kůň s jezdcem vyšší úrovně dokáže dosáhnout většího výkonu a umí lépe ukázat své přednosti. Toho lze využít na závodech, výstavách nebo také při prodeji koně.
|
|
|
Objektivní hodnocení mechaniky pohybu hříbat chladnokrevných koní
KOČVAROVÁ, Ivana
Cílem práce bylo pomocí objektivní metody posoudit kvalitu mechaniky pohybu u hříbat chladnokrevných plemen koní odchovávaných v odchovnách hřebců a změny v mechanice pohybu v průběhu odchovu a zjistit případné rozdíly mezi chladnokrevnými plemeny.Kvalita pohybu v kroku byla zjišťována ve dvou odchovnách hřebců v letech 2014 a 2015 a bylo sledováno 48 hřebečků ve věku jednoho, dvou a tří let. Z toho bylo 24 hřebců plemene českomoravský belgický kůň, 15 plemene slezský norik a 9 plemene norik. Hřebci byli v intervalu tří měsíců váženi a bylo u nich zjišťováno 13 tělesných rozměrů a zároveň byl pomocí videotechniky zaznamenán jejich pohyb v kroku při předvedení na ruce. Z videozáznamu byla vyhodnocována délka kroku a výška akce pravé přední a pravé zadní končetiny. Celkem bylo vyhodnoceno 354 měření pohybu koní. Charakteristiky chodu byly zjišťovány při standartní rychlosti pohybu 75m.min-1. U hříbat odchovávaných v nadmořské výšce 650 m byl zjištěn plošší a delší krok než u hříbat odchovávaných v nadmořské výšce 420 m. Porovnání mechaniky pohybu mezi plemeny ukázalo, že nejdelší krok mají hřebci slezského norika a nejvyšší akci hřebci noričtí. S věkem hříbat se délka kroku mírně prodlužovala, výška akce končetin se výrazně neměnila.
|
host ::
RSS.